Historie tohoto svátku, který oslavují turkicky mluvící národy, včetně Ázerbájdžánců, jako Novruz (Nový den), jedna z prvních etnických skupin lidské civilizace, sahá až do starověku - dlouho před vznikem islámu v Ázerbájdžánu.

    Ázerbajdžánci také slaví 4 úterý před Novruzem – úterý vody, ohně, vítur a země se slaví jako svátky. Důvodem je to, že podle řady starověkých přesvědčení byl vesmír vytvořen ze čtyř prvků - vody, ohně, země a větru a že probuzení přírody je založeno na těchto prvcích.                                       

Důvodem pro to je, že podle řady starověkých přesvědčení byl vesmír vytvořen ze čtyř prvků - vody, ohně, země (půdy )a větru a že probuzení přírody je založeno na těchto prvcích.

     Úterý vody– slaví se jako symbol tání zmrzlých zimním mrazem řek prvním jarním dechem a začátek jejich zvhlčování půdy,  Úterý ohně – označuje jak Slunce hřeje půdu a připravuje ji ke schopnosti tvořit, Úterý vítru – označuje jak vítr s jarní vůní rozvířuje již probuzenou půdu a začínající kvést stromy a květiny, Úterý země (půdy) – slaví se jako znak toho, že půda, povlhčená vodou a zohřená sluncem již je připravená k vysadbě.

   Příchod Novruzu je mistrovsky popsán a oslaven v lyrických básních zvaných „Baharijje“ (Jaro), které jsou rozšířené jak na klasickém východě, tak v ázerbájdžánské poezii.

    Představujeme čtenářům výběry z těchto básní.