Více než desetitisíce Ázerbájdžánců byly zabity při strašlivém aktu genocidy, který v Baku během třídenního masakru na konci března 1918 provedly sovětské jednotky pod vedením Stepana Šaumjana a arménské ozbrojené jednotky Dašnaků.

Výročí masakru spáchaného Armény na Ázerbájdžáncích si Ázerbájdžánská demokratická republika připomínala 31. března v letech 1919 a 1920 jako den státního smutku.

https://mod.gov.az/az/31-mart-azerbaycanlilarin-soyqirimi-gunu-413/  

Bezprostředně po Říjnové revoluci v roce 1917 byl na příkaz vůdce ruských bolševiků Vladimíra Iljiče Lenina v provincii Baku, bohaté na ropu, založen pod předsednictvím Stepana Šaumjana Bakuský sovět. Ruští bolševici a arménští dašnakové se v Baku chopili moci, odzbrojili malý počet muslimských ozbrojených formací a v Baku páchali masakry, násilí a teror na Ázerbájdžáncích.

Masakr pokojných muslimů Armény se částečně zpomalil, když se 36. turkestánský pluk, válečné lodě "Ardahan" a "Krasnovodsk" přiblížily k přístavu ve východní části města. V dopise Radě lidových komisařů RSFSR z 13. dubna 1918 Šaumjan napsal: "V bojích v Baku 30.-31. března a 1. dubna bojovala na naší straně sovětská Rudá armáda, dobře organizovaná armáda s mezinárodním týmem, Rudé námořnictvo a arménské národní vojenské jednotky. Kromě toho nám byly k dispozici také tři čtyři tisíce bojovníků Dašnakcútjunu."

Články a projevy bolševického mimořádného komisaře pro Kavkaz, 1924, s. 224.

Seyid Jafar Pešavarí, budoucí vůdce Národního hnutí Jižního Ázerbájdžánu, ve svém článku "Osud první sovětské vlády v Baku" napsal: "Osud první sovětské vlády v Baku: "Na vlastní oči jsem viděl zvěrstva dašnaků, vraždění nespočtu nevinných lidí, zejména neutrálních Íránců, a pálení těl v karavanserájích. Byl to velmi tragický a odporný čin. Zločin, kterého se dašnakové dopustili bezdůvodně, jen z nenávisti a nepřátelství, všech znepokojil a ublížil.

http://tarixinstitutu.az/personalities/view/109

Podle zprávy Zvláštní vyšetřovací komise, shromážděné od stovek očitých svědků v rámci Ázerbájdžánské demokratické republiky (ADR), dobře vycvičené a vyzbrojené arménské ozbrojené skupiny s použitím zbraní útočily na ázerbájdžánské domy v muslimsky obydlených čtvrtích, zabíjely jejich obyvatele, včetně starců, dětí a žen, bodaly je noži a bodáky, zapalovaly jejich domy, házely děti do ohně a bodaly tří- či čtyřdenní kojence. Očití svědci uvedli, že kromě masakrů muslimů Arméni rabovali jejich majetek. Těla 57 muslimských žen naházená do jam byla vyhrabána ještě dlouho poté. Měly uříznuté uši a nosy a bajonety probodnuté břicho.

http://www.milliarxiv.gov.az/en/fovqelade-tehqiqat-komissiyasi

V těch dnech arménsko-dašnakovské a rusko-bolševické vojenské jednotky v Baku Sovětského svazu ničily starobylé historické budovy a architektonické památky města a způsobily velké škody na veřejných i soukromých budovách. V plamenech skončily redakce novin „Ačig Söz“ a „Kaspi“, stovky budov, včetně mešit Tazapir a Šáh, budovy Ismailiye, mešity Keyqubad ze 14. století přiléhající k Širvanšovskému paláci, a také hotely Alexandria, Dagestan a Islamiyye.

http://soyqirim.az/link/2812

Genocida se rozšířila i do dalších oblastí Ázerbájdžánu. 18. března téměř 2 000 Dašnaků vyzbrojených dělostřelectvem a kulomety zamířilo z Baku do Šamachy, cestou zcela zničili 15 vesnic obývaných muslimy, poté město oblehli a brutálně zabili tisíce muslimů. Člen mimořádné vyšetřovací komise A. Novatski ve své zprávě uvedl, že v Šamachách, které byly v létě 1918 zcela zničeny, našel jen stěží několik přeživších, kteří by mohli podat svědectví.

Noviny “Azərbaycan” (v ruštině), “Poslední dny Šamach”, 30. března 1919

Za masakr v Şamaхı, byli zodpovědní Arméni - Stěpan Lalajev (Lalajan), Gavril Karaoglanjan, Gulbandjan, Michail Arzumanov, Karapet Karamanov, Šušinca Agamalova, Samuil Dalijev, Petrosjanc a místní arménské ozbrojené bandy v Šamachách.

Muharram Zülfügarli: Genocida v Šamachách, 1918

Podle archivních materiálů arménské bandy vyhladily téměř 15 000 -20 000 Ázerbájdžánců v Baku, 7 000 v Šamachy a 6 000 v Gubě. Počet zavražděných v okresech Saljan, Navahi, Lankaran a Kurdamir nebylo možné určit. Důvodem bylo pozastavení vyšetřování bolševiky, kteří se chopili moci po svržení národní vlády.

https://az.wikipedia.org/wiki/Mart_soyqırımı

Ze dne 26. března 1998 podepsal prezident Ázerbájdžánské republiky Hejdar Alijev historicky významný dekret "O genocidě Ázerbájdžánců", kterým byl 31. březen vyhlášen Dnem genocidy Ázerbájdžánců.

http://www.e-qanun.az/framework/4684