Dnes starší město Irevan (nyní Jerevan) je známé jako hlavní město Arménie, nachází se v příjemné rozlehlé oblasti na břehu řeky Zangi, jež protéká údolím pohoří Agridag, které Arméni nazývají „Ararat“. Název města „Jerevan“, který později zkreslili Arméni, odráží se ve všech historických pramenech jako „Jerevan“. Ve všech historických pramenech se uvádí jako „Ravan“ a „Irevan“. Později bylo Armény přejménováno na “Jerevan”. Mnohé průzkumy, věnované starším dějinám a době vzniku Irevanu uvádí, že toponym “Irevan” pochází ze slov “ir”, “er”, což znamená “odvážlivec”, “odvážný muž” a “avan” – “kraj, země” – “Země odvážných mužů”. V 16.-19. stoletích v těchto krajích byly desítky pevností, náměstí, trhů, mešit, karavan sarajů, koupališť a pramenů, které měli ázerbájdžánské názvy.

https://az.wikipedia.org/wiki/İrəvan

Ve výzkumech slavného tureckého cestovatele, geografa Evlije Čalabiho (1611–1682) je uvedeno, že hlava Safíovské říše šáh Ismail I (Chataji) za účelem obrany od cizozemských dobyvatelů v roce 1509 nařídil svého vezíra Ravangulu chána o postavení důležité strategické pevnosti a pak na jeho počest byla pevnost pojménována  „Ravan“ (v národním  jazyce - Irevan).

https://www.tarixinstitutu.az/Web/uploads/books/2019/09/IrevanWEHERIES.pdf, s.11-12

Ve mnoha historických pramenech se uvádí, že před invazí Carského Ruska v roce 1827 v Irevanu a jeho újezdě se nepotkává žádná zmínka o Arménech. Více, než 90% zdejšího obyvatelstva  se skládala z Turků-Azeri, 43 vládců měli hodnost chánů, sardarů a beglarbejů. Ve zprávách o demografické situaci za roky 1590 a 1728 se nezmiňuje se ani jedno arménské příjmení.

Archivní dokumenty toho období naznačují, že ve městě a jeho újezdech žily rodiny čtyř chánů, čtyřiceti jednoho beků, padesáti achundů a mol, stejně jako osm meliků a kazatelů albánského původu.

Francouzský cestovatel Jean Baptiste Chardin (1643-1711), který několik let cestoval po Ázerbájdžánu a Íránu, popsal vzhled Irevanu v roce 1627:  "Samotnou pevnost lze považovat za malé město, má oválný tvar se čtyřmi tisíci schody v kruhu a obsahuje až osm set domů." Žijí v něm pouze čistokrevní safíovci...

Safíovci slaví množství svátků, buď náboženských a občanských, tj. slaví svaté dny na památku o zázracích a náboženských událostech. Nicméně Safíovci dodržují a slavnostně oslavují pouze tři svátky: jeden z nich se slaví na zítra po skončení měsíce Ramadán. Den Abrahámové oběti a mučednické smrti Ali a jeho stoupenců za náboženství se oslavují jako dny smutků. Je nutné poznamenat, že při dodržení pouze jednoho občanského svátku jej slaví velmi slavnostně. Svátek Novruz trvá tří dní. Tento svátek se slaví všude, stejně jako při dvorech v den, kdy Slunce bylo v souhvězdí Beranu a od toho dne trval ještě osm dní. Tento svátek se nazývá Novruzi Sultanijje, což znamená “Skvělý nový rok” nebo “Nový rok imperie”.

Originál cestopisu Jean Baptiste Chardina „Journal du voiage du Chevalier Chardin en Perse“ chrání se  v Pařížské Národní knihovně. 

https://525.az/news/152267-xix-esrin-axirlarinda-irevan-seherinin-mehelle-adlari-arasdirma

  Hned po obsazení v roce 1827 Irevanské pevnosti ruskými vojsky pod vedením generála Paskeviče, na kupoli mešity, postavené v roce 1725 osmanským vojevůdcem Radžab pášou, půlměsíc byl nahrazen křížem a na místě minaretu byl instalován zvon. V tomto roce Mikuláš I udělil Ivanu Paskeviči hodnost “hraběte Irevanského”. Chánský palác se stal administrativní budovou čerstvě vzniklé “Arménské oblasti”, která ležela na území Nachčivanského a Irevanského chanátů.

Po okupaci města byla nucena velká část místního obyvatelstva prchající před pronasledováním, mučeními, vraždami a loupeží vojáků a Arménů, kteří se usadili ve městě odstěhovat se do Iránu a Turecka a takhle si zajistit zachranění vlastního života.  

https://www.iravan.info/shererin_tarixi.html

 Nehledě na to vše, dle demografické statistice provedené ve městě Irevan registračními úřady carského Ruska za léta 1829, 1880, 1917 ve všech dokladech se uvádí, že počet ázerbájdžánského obyvatelstva je o mnoha vyšší, než počet arménského obyvatelstva.

https://iravanaz.com/rus/index.php?newsid=6251

  Ázerbájdžánská demokratická republika, jež byla vyhlášena 28. května roku 1918 rozhodla dne 29. května 1918 o předání Arménům města Irevan jako politického centra.  Tento benevolentní krok ázerbájdžánského státu však nestlumil nenasytnost Arménů. Za dva roky, kdy byl jerevan prohlášen za hlavní město Arménie, bylo v krvavých bojích o starší ízerbájdžánské území jako jsou Nachčivan, Zangezur a Karabach bylo brutálně zabito více než 50 tisíc civilistů, více než 300 měst a vesnic bylo zničeno, vypleněno a armenizováno.

Nakonec Arménská republika, která byla založena 29. května roku 1918 na území 9 000 km² v důsledku vojensko-politické podpory svých zahraničních mecenášů přivlastnila 29.743 km² území.