Dne 20. ledna 2022 uplynulo 32 let  od tragédie, která se zapsala do paměti ázerbájdžánského národa pod názvem “Krvavý leden”.

V noci z 19. na 20. ledna 1990 byla na rozkaz sovětského vedení do Baku vyslána vojska k potlačení ázerbájdžánského národně osvobozeneckého hnutí. Oběťmi sovětských sil se té noci v ulicích Baku stalo 147 pokojných občanů, 638 dalších bylo raněno. 841 osob bylo nezákonně zatčeno a stovky lidí byly podrobeny mučení. Společně s Ázerbájdžánci byli mezi oběťmi 6 Rusů, 3 Židi, 3 Tataři. Ušetřeny nebyly ani ženy, děti a staří lidé.

Hlavním cílem tohoto nelítostného masakru, naplánovaného a provedeného sovětským vedením, bylo potlačení masových protestů proti rozhodnutí Nejvyššího sovětu Arménské SSR z 9. ledna téhož roku, jež přistupovalo k Náhornímu Karabachu jako k součásti Arménie.

Ráno po událostech z noci na 20. ledna, k nimž došlo i v důsledku ztráty kontroly tehdejšího vedení Ázerbájdžánské SSR nad situací v zemi, uspořádal pozdější prezident Hejdar Alijev v sídle ázerbájdžánského zastoupení v Moskvě tiskovou konferenci, kde masakr v Baku odsoudil a označil teror proti pokojnému obyvatelstvu Ázerbájdžánu za zločin proti lidským právům a demokratickým hodnotám.

Krvavé lednové události z roku 1990 ázerbájdžánský lid sjednotily. Jeho jednota byla výrazem protestu proti násilnostem a zločinům spáchaným sovětskými orgány.

Uplynulo několik let  a Ázerbájdžánci se znovu sjednotili jako ocelová pěsť. Vítězství ve 44denní Vlastenecké válce bylo obdrženo protože sjednocení Ázerbájdžánci věřili v armádu, stát a svého vrchního velitele ozbrojených sil.

Již po 32 let se lidé dne 20. ledna Aleji mučedníků (šahídů), aby uctili památku padlých, kteří položili život za svobodu, nezávislost a územní celistvost Ázerbájdžánu.