V souvislosti s vyhlášením roku 2021 Rokem Nizámího Gandžavího proběhla v Ázerbájdžánské národní knihovně Mirzy Fataliho Achundova slavnostní prezentace nové publikace Ázerbájdžánského státního centra překladu (ÁzSCP) Chosrov a Širín v novém filologickém překladu, největší lyrické básně velkého ázerbájdžánského básníka a myslitele Nizámího Gandžavího.

Moderátorem akce byl profesor Karim Tahirov, ředitel Národní knihovny. Prof. Badirchan Ahmadli, prof. Džavanšir Jusifli, doktorka Zahra Allahverdijevá a doktorka Tahmína Badalová, pracovníci Literárního institutu ANAS pojmenovaného po Nizámim, Azer Turán, šéfredaktor novin Edebiyyat (Literatura) Ilgar Fahmí, tajemník Svazu ázerbájdžánských spisovatelů, a také zástupci veřejnosti a médií.

Prof. Karim Tahirov zdůraznil význam práce Státního centra překladatelství zaměřené na propagaci ázerbájdžánské literatury ve světě a světové literatury v Ázerbájdžánu, jakož i na šíření informací o tuzemském kulturním dědictví v Ázerbájdžánu i v zahraničí. "Seznámil jsem se s novým překladem knihy Chosrov a Širín a zhodnotil jsem toto vydání jako jeden z nejúspěšnějších projektů, které Centrum překladatelství v posledních letech realizovalo," řekl řečník. Později poznamenal, že z hlediska rozvoje nizámístiky v naší zemi, interpretace a studia děl velkého básníka na úrovni dnešních požadavků lze tento překlad považovat za neocenitelnou pomůcku. Řečník zdůraznil význam filologického překladu dalších děl nesmrtelného Nizámího a poznamenal, že podpora této iniciativy bude významným příspěvkem k rozvoji filologického myšlení v celém Ázerbájdžánu.

Doktorka filologie, profesorka Zahra Allahverdijevá, vědecká pracovnice, jež se věnuje studiím Nizámího, pracovnice Literárního institutu ANAS pojmenovaného po Nizámím, zhodnotila filologický překlad a vydání básně "Chosrov a Širín" jako velmi důležitou iniciativu. Poznamenala, že v díle přeloženém velmi poetickým jazykem jsou Nizámího obrazy, děj a dějové peripetie podány tak, že vyjadřují ducha originálu. Uvedla, že dílo přečetla až do konce a že si přeložené dílo zapamatovala s některými novými odstíny.

Doktorka filologie, profesorka Tahmina Badalová, vědkyně zabývající se Nizámího studiem, pracovnice Literárního institutu ANAS pojmenovaného po Nizámím, uvedla, že filologický překlad básně Chosrov a Širín lze hodnotit jako literární událost. Upozornila na rozdíly mezi různými typy překladu a zdůraznila, že filologický překlad klasických textů je komplexní proces.

Zaměstnanci ANAS se také podělili o své nápady a názory na prezentaci náboženských pojmů, historických souvislostí a reálií v originále, jejich způsoby vyjádření.

Ilgar Fahmi, tajemník Svazu ázerbájdžánských spisovatelů, poblahopřál všem zaměstnancům Centra překladu k jejich úspěšné práci. Řekl, že není snadné ujmout se úkolu přeložit dílo takového génia, jakým byl Nizámí, a řádně se s ním vypořádat. Podělil se o své názory na specifika překladu klasické literatury a poznamenal, že ačkoli byla napsána před staletími, je třeba čas od času revidovat problémy, které brání zajímavému ztvárnění díla, jež je moderní a aktuální pro všechny doby.

Doktor filologie Azer Turan, šéfredaktor novin Edebiyyat (Literatura), označil vydání této knihy za jeden z nejúspěšnějších projektů realizovaných v rámci Roku Nizámího Gandžavího. Poznamenal, že úspěšné dokončení filologického překladu knihy Chosrov a Širín je významnou událostí v literárním a kulturním životě Ázerbájdžánu. Uvedl, že překladatel musí hluboce znát dobu autorova života, literární a kulturní prostředí té doby a stylový projev. Tento moment je v překladu cítit. Azer Turan zdůraznil, že překlad díla byl svěřen Etimadu Baškechidovi, což je jeden z faktorů určujících úspěch celého projektu.

Doktor filologie, profesor Badirkcan Ahmadli, ve svém projevu upozornil na důležitost pravidelné aktualizace přeložených textů. Poznamenal, že tato kniha je prvním filologickým překladem díla Nizamiho Ganjaviho v letech nezávislosti Ázerbájdžánu. Vystupující zhodnotil filologický překlad básně Chosrov a Širín jako významnou událost v literárním a kulturním životě Ázerbájdžánu a poznamenal, že překládání duchovních textů a klasiků je důležitým příspěvkem k formování překladatelské školy v zemi a také k procesu obohacování překladatelské praxe.

Doktor filologie, profesor Džavanšir Jusifli, vysoce ocenil práci překladatelů a poznamenal, že filologický překlad tak složité básně, jako je Chosrov a Širín, je velmi zodpovědný a obtížný úkol. "Z textu překladu je zřejmé, že ti, kdo tuto práci prováděli, dokázali Nizámího Gandžávího mistrovské dílo procítit do všech detailů, a hlavně mu porozumět," uvedl Džavanšír Jusifli.

Na závěr se Etimad Baškečid vyjádřil k předneseným názorům a poděkoval řečníkům a všem účastníkům akce.

Galerie