Videozáznam od Ázerbájdžánského státního centra překladatelství „Britští generálové o Arménech“, jenž zachycuje krvavé události z počátku minulého století a odhaluje nečetné arménské barbarství v Ázerbájdžánu a Turecku prostřednictvím zpráv, dopisů a poznámek britských a amerických generálů, jako byli James Guthrie Harbord, Edward Lindley, William Arthur Gorton a Lionel Dunsterville.

Videozáznam s titulky v angličtině, ruštině, turečtině, perštině, arabštině, gruzínštině, francouzštině, ukrajinštině, španělštině a němčině vypráví o sérii krveprolití, která Arméni páchali po celém Ázerbájdžánu a Turecku a která jsou známá jako "arménská genocida".

Falešná tvrzení Arménů žijících v osmanském Turecku na počátku minulého století o genocidě vyvracejí listinné důkazy, zprávy a výpovědi britských generálů, kteří byli svědky krvavých událostí.

Dne 25. září 1919 se generál James Harbord, vedoucí americké delegace vyslané do Erzurumu, aby vyšetřila údajnou genocidu Arménů ze strany osmanského Turecka, stal svědkem masakru Arménů na tureckém území - v Yanikdere, Karskapisi, Ezirmikli Osman Agha a Mursal Paša. "Opravdu jsou křesťané něčeho takového schopni?!"

A jeho slavný dialog v Erzurumu se dostal na stránky dobových publikací. "Je v Erzurumu mnoho Arménů?" - Harbord se ptá Turků. V odpovědi na tuto otázku požádá šéf erzurumské samosprávy Zakir Gurbuz amerického generála, aby přišel k oknu. Zakir Gurbuz ukazuje na hřbitov Gez a Kavak a říká: "Podívejte, tohle je turecký, muslimský hřbitov. V jiné části města se nachází turecký hřbitov, který je desetkrát větší než ten, který vidíte nyní. A teď se podívejte sem. Vidíte, je to malý hřbitov, obehnaný zdí? Tam jsou Arméni pohřbeni. A teď mi řekněte, čích hrobů je víc - Arménů nebo Turků? Arméni své mrtvé nejedli! Živí i mrtví v Erzurumu jsou Turci!"

https://www.hurriyet.com.tr/gundem/yalan-panayirindaki-tezg-h-38708573

Generál Edward Lindley, šéf britské vojenské rozvědky, poslal 9. července 1919 britskému ministerstvu zahraničí zprávu: "Arméni a bolševici zabili 8000 Ázerbájdžánců v Baku a 18000 v provincii Jelizavetpol.“

http://anl.az/down/meqale/xalqqazeti/2010/mart/112071.htm

Zpráva britského diplomata Wardropa č. 452 z 29. dubna 1918 a zpráva generála Marlingse č. 76 z 30. dubna téhož roku uvádí: "Po zuby ozbrojené arménské jednotky povraždily čtvrtinu Ázerbájdžánců. Bolševici a Arméni zvítězili nad muslimy..... V březnu 1918 bylo v Baku zabito 12 000 Ázerbájdžánců".

https://genocide.preslib.az/az_a1-1.html

Z hlášení brigádního generála Williama Arthura Gortona z 8. prosince 1918 o masakru spáchaném Armény v Karabachu: "Zbraně a dělostřelecké zbraně zabavené majorem Gibbonem Turkům a určené pro jejich sebeobranu byly předány arménským ozbrojeným jednotkám vedeným Andranikem.“

Zprávy britských generálů tak vyvracejí výmysly o údajné genocidě Arménů v osmanském Turecku.

http://www.mdi.gov.az/az/xeberler-30/31-mart-tarixi-yaddasimizdan-silinmeyen-soyqirimi-887

Počátkem roku 1919 telegrafoval americký velvyslanec v Istanbulu Henry Morgenthau generálu Harbordovi: "Všichni 750 000 Arménů vysídlených z osmanského Turecka byli umístěni v Zakavkazsku."

https://zengezur.com/index.php/9-xbrlr/147-ermni-soyqrm-iddias-v-gerck-tarix

Deník generála Lionela Denstervilla, který v roce 1918 velel britským jednotkám v Baku a vedl odpor proti vojskům Kavkazské islámské armády, obsahuje následující poznámku: "Přestože Armény kontrolované pozice na obou křídlech fronty byly posíleny mými vojáky ze Severního Staffordshiru, musím přiznat, že tito Arméni jsou zcela bezcenní a netalentovaní. Jsou nedisciplinovaní a neorganizovaní. Navzdory všemu Baku stále odolává. Je to prostě úžasné. Arméni bez ohlédnutí prchají z pozic napadených nepřátelskými silami. Moji vojáci, zbavení jakékoliv pomoci, se tak stávají snadnou kořistí. Nařídil jsem Arménům, aby zaujali dříve opevněné pozice, protože jsme očekávali útok právě tímto směrem. Rozkazu se však vyhnuli s odůvodněním, že jde o nepřátelský útok. Včera dostaly arménské vojenské jednotky rozkaz k přesunu na frontovou linii. Rozhodli se však, že se poradí. 30 % shromážděných bylo pro přechod na frontu, ale 70 % bylo proti! Náčelník štábu vrchního velitele, generál Vasilij Dokučajev - plukovník Ziraip Avetisov je bezmocný, nemocný a zcela neschopný člověk. Řekl jsem generálovi, aby ho vyhodil a na jeho místo jmenoval Stokea. 5. září 1918.“

(https://www.facebook.com/vilayat.guliyev/posts/10223004150148179)