Mezi 30. březnem a 3. dubnem 1918 bylo při masakrech spáchaných arménskými ozbrojenými skupinami v Baku pod vedením bakuského sovětu vedeného bolševikem Stepanem Šaumjanem a stranou “Dašnakcucun” zabito více než 15 000 Ázerbájdžánců.

  “New Republics in the Caucasus”, The New York Times Current History, v. 11 no. 2 (March 1920), p. 492

   Michael Smith. “Anatomy of Rumor: Murder Scandal, the Musavat Party and Narrative of the Russian Revolution in Baku, 1917-1920”, Journal of Contemporary History, Vol 36, No. 2, (Apr. 2001), p. 228

Za vlády Ázerbájdžánské demokratické republiky byly 31. března 1919 a 1920 označeny za národní den smutku.

https://mod.gov.az/az/31-mart-azerbaycanlilarin-soyqirimi-gunu-413/

Hned po říjnové revoluci v roce 1917 byl na pokyn vůdce ruských bolševiků Vladimíra Iljiče Lenina založen Bakuský sovět v Bakuské gubernii, bohatou na ropu, pod vedením Stepana Šaumjana. Ruští bolševici a arménští dašnakové se chopili moci, odzbrojili malý počet muslimských ozbrojených skupin a začali ve městě zabíjet a rabovat civilisty.

Masakr, spáchaný Armény proti muslimským civilistům se po přiblížení 36. Turkestánského pluku, vojenských lodí “Ardahan” a “Krasnovodsk” k přístavu ve východní části města částečně zpomalil. S. Šaumjan 13. dubna 1918 v dopise radě lidových komisářů psal: “V bitvách, které se odehrály ve dnech 30. – 31. března a 1. dubna v Baku, na naší straně bojovala sovětská Rudá armáda, mezinárodní armáda, kterou jsme organizovali, Rudá flotila a arménské národní vojenské jednotky. Měli jsme k dispozici také 3-4 tisíce bojovníků „Dašnakcucun.“

Articles and speeches of the Bolshevik Extraordinary Commissar for the Caucasus, 1924, p. 224

 Sejid Džafar Pešavari, budoucí vůdce Národního hnutí jižního Ázerbájdžánu, který v té době navštívil Baku, ve svém článku „Osud první sovětské vlády v Baku“ psal: “Byl jsem svědkem zvěrstev dašnaků, zabíjení nesčetné množství nevinných lidí, zejména nestranných Íránců, a jejich spálení těl v karavansarajích. Byl to velmi tragický a povzbuzující nenávist čin. Zločin, spáchný dašnaky bez jakýchkoli důvodů, jenom kvůli nenávisti a nepřátelství  byl příčinou zármutku každého člověka.“

http://tarixinstitutu.az/personalities/view/109

Stovky svědků shromážděných v dokumentech Mimořádné vyšetřovací komise Ázerbájdžánské lidové republiky uvádějí, že do nich pronikly dobře vyzbrojené a dobře vycvičené arménské ozbrojené skupiny s velkým počtem kulometů masakrovaných civilisty, včetně starých lidí, dětí a žen Muslimské domovy a rozsekali je meči a bajonety., Udělali díry, hodili děti do plamenů hořícího domu a tři až čtyřdenní děti vložili do bajonetu. Kromě zabíjení muslimů Arméni zničili jejich majetek a zabavili jejich cennosti. V jedné studni byla nalezena těla 57 muslimských žen a dívek. Uřízli jim uši, nos a břicho.

http://www.milliarxiv.gov.az/en/fovqelade-tehqiqat-komissiyasi

V té době zničily arménsko-dašnakské a rusko-bolševické vojenské síly bakuského sovětu starobylé historické budovy a architektonické památky města a způsobily velké škody na veřejných i soukromých budovách. Nejdříve byly vypáleny redakce novin „Ačig Soz“ a „Kaspi“, mešity Tezepir a Šah, budova „Ismaillije“, mešita Kejgubad ze 14. století  , připojedná k Paláci Širvanšahů, hotely „dagistan“ a „Islamijje“ a stovky podobných budov byly spáleny.

http://soyqirim.az/link/2812

Genocida se týkala dalších oblastí Ázerbájdžánu. 18. března spolu s 2000 dašnaky vyzbrojenými dělostřelectvem a kulomety z Baku do Šamach zcela zničili 15 muslimských vesnic, poté obléhali město a brutálně zabili tisíce muslimů. Člen mimořádné vyšetřovací komise, právník AF Novatsky, v létě 1918 s velkými potíží se dokázal setkat s několika přeživšími ve zničených  Šamachách.

http://elibrary.bsu.az/yenii/ebookspdf/Qm3tZMW0.pdf

Noviny “Ázerbájdžán” (v ruštině), “Poslední dny Šamach”, 30. března 1919

 Všichni, kdo spáchal masakry v Šamachách byli Arméni - Stepan Lalajev (Lalajan), Gavril Karaoglanjan, Gulbandjan, Michail Arzumanov, Karapet Karamanov, Shushintsa Agamalova, Samuel Dalijev, Petrosjanc a místní arménské ozbrojené skupiny Šamach.

Məhərrəm Zülfüqarlı: Şamaxı soyqırımı, 1918, Shamakhı genocıde

 Odhaduje se, že během genocidy bylo v Baku zabito 15–20 000 Ázerbájdžánců, 7 000 v Šamachách a

6 000 v Gubě. Nebylo možné určit počet lidí zabitých v Saljanu, Navahi, Lankaranu a Kurdamiru. Dalším důvodem bylo pozastavení vyšetřování bolševiky, kteří se chopili moci svržením národní vlády.

https://az.wikipedia.org/wiki/Mart_soyqırımı

 Řádem všenárodního vůdce ázerbájdžánského národa Hejdara Alijeva ze dne 26. března 1998 byl 31. březen vyhlášen Dnem genocidy Ázerbajdžánců.

http://www.e-qanun.az/framework/4684