Jakmile otevřeme dveře, zdá se, že jdeme po stopám Zarathuštry, sledujeme cestou, proloženou jim. Mnohostaletá pameť zachováva tyhle stopy, což bere nás do dalekých análů dějin. To je Atešgah - Chrám uctívatelů ohně, místo uctívání následovníků Zarathuštry-Zoroastra. Každý kamen tohoto chramu, jež pochází z 2.-3. století, má v sebe částečku minulosti, omámenou záhadou a mystikou.

V současnosti v Ázerbájdžánu je přiblížně pět set uctívatelů ohně, ve světě jejich počet přesahuje 200 tisíc. Sjíždějí se do Atešgahu na svátek Novruz, modlí se u ohně, nosí almužny, hlavně ovoce – jablka, hrušky, které se počítaly svatými ovocemi pro přivržence učení Zoroastra.

Na kamenech Chrámu bylo vykresleno 20 kreseb, 19 z nich jsou v sanskrtě, jeden v perštině. Kresby vypráví o bohatých kupcích, kteří investovali do stavby Chrámu uctívatelů ohně. Mnozí nevidí rozdíl mezi uctívatelů ohně a zoroastrijci, předpokládají, že  je to samé, ale ve skutečnosti, první počítají oheň za božstvo, druzí – za prostředek komunikace s Bohem.

Je důležité zmínit, že poutníci, kteří putovali do Atešgahu byli obzvlašť bohatí Indové, dle jejichž náboženskému světonázoru stravit poslední dny u svatého ohně a zemřet vedle něho otevíralo vrata Ráje. Tedy cesta do Ráje vedla přes Surachany, kde se nachází Atešgah – Chram uctívatelů ohně. S tím je zároveň spjata etymologie toponymu Amirdžan/Emirdžan, vždyť bohatí emirové (panovníci) překonav nemalou cestu, unavení v cestě nějakou dobu zůstávali v Amirdžaně. Nejdřív tam konali rituál vyčištění a pak vstupovali do Chrámu. Předpokládá se, že název osady Amirdžan/Emirdžan znamená „místo živobytí emirů.“  

Významný francouzský spisovatel Alexandre Dumas a významný ruský chemik Dmitri Mendeleev byli v chrámu Atešgah. Alexandre Dumas psal o unikatnosti tohoto místa, psal, že to místo nemá jinou obdobu.  Mendeleev byl tady v roce 1885 v souladu se stavbou vedle petrolejové továrny, proslulý chemik dával rady ohledně racionální využivy nafty. Mendeleev určitou dobu žil vedle Atešgahu, zároveň se tady nacházela i jeho laboratoř, po které, bohužel nezůstalo ani památky. Nyní na tom místě je vystavěno spousta domů.

Průvodce vypravila nám, že od nynějška nezavisle na tom, kde se budou konat Evropské hry, pochodeň pro jejich slavnostní zahájení bude zapálena v Atešgahu. Připomeneme, že první Evropské hry se konaly v Baku, pochodeň pro jejich zahájení byla zapalena přávě v Atešgahu obdobně Olympijským hrám, jejichž oheň se zapaluje na hoře Olymp.    

Největší počet poutníků se sjíždí do Atešgahu na svátek Novruz. Atmosféra tohoto svatého místa se mění pod vlivem svátku, stává se více mystické a tajné. Hlavně jsou to z Indie a Iránu. Modlí se u oltáře, jež se nachází ve dvoře Chramu.  

 Mimochodem, šekerbura, pachlava a gogal jsou nedílnou součástí svátečného stolku na Novruz jsou taky spjaty se zoroastrijci, kteří si počítali Slunce a nebeská tělesa svatými. Ne náhodou, šekerbura svoji formou připomíná měsíc, gogal – slunce a pachlava - hvězdy.    

Elmin Nuri