Národní svátky – vznikají na základě starověkých tradicí a způsobu života lidí, zakořeňují se, existují. Zároveň svátky jsou potvrzením svérázností národa.    

Náš národní svátek Novruz se koná na oslavu jarní rovnodennosti. Celá řada národů uspořádala oslavy v souladu se začátkem jara a probouzení přírody, slavila to jako začátek nového roku.

Svátek Novruz se slavil ani po rozšíření islámu ve východních zemích, jenž symbolizuje jaro a tradice zemědělství.

Nizamül Mülk v díle "Siyasətnamə" píše o svátku Novruz jako o masovém jarním národním svátku. Začátek Novruz se popisuje v klasické východní, včetně i ázerbájdžánské poezii, obzvlášť v lyrických básních "Bahariyyə".  

Svátek Novruz má zároveň přímo turkickou duši, což ukazuje skutečnou tvář Ázerbájdžánu.  

Svátek Novruz obzvlášť přitahuje pozornost svou bohatou kuchyní. Dle vedoucího Umění národního kuchařského Tahira Amiraslanova svátek Novruz nelze představovat zvlášť od novruzské kuchyně: „Pokud ze svátku Novruz odeberou součásti kuchyně – pečení pachlavy, šakerbury, bijení se vejcemi, pohoštění hosta, pěstování semeni atd.)  

Na 24. shromáždění Organizace spojených států 21. března byl vyhlášen “Mezinárodním dnem Novruz.” Je důležité, že nehledě na to, že svátek Novruz oslavují více než 300 milionů lidí v různých zemích světa, toto rozhodnutí OSN bylo přijato na základě návrhu ázerbájdžánského státu. Kromě toho svátek Novruz je zařazen do reprezentativního seznamu nevěcného dědictví UNESCO. 

                                                                           Sevindž FADAİ