CHODŽALİNSKÁ GENOCİDA - TRAGÉDİE 20. STOLETÍ

 

,,Masakr v Chodžaly, jenž byl spáchán proti celému

ázerbájdžánskému národu je svou nemyslitelnou

krutostí a nelidskými metodami trestním

aktem vandalství v historii lidstva. Tento masakr je

 zároveň zločinem proti celému vesmíru.”

 

Heydar Aliyev 

 

Genocida v Chodžaly vešla do dějin Ázerbájdžánu jako jedna nejstrašnějších a nejtragickejších události. Celonárodní lídr Ázerbájdžánu Hejdar Aliyev ku příležitosti desatého výročí masakru v Chodžaly, zmínil ve svém proslovu ázerbájdžánskému národu: ,,Tento nelítostný a ukrutný masakr vešel do dějin lidstva jako jeden z nejstrašnějších a nejmohutnějších teroristických zločinů.“

Je nutně říci, že politika genocidy a etnické čistky, která byla prováděna a uskutečňěná proti ázerbájdžánskému národu a lidu arménskými nacionalisty-šovinisty již přetrváva po dobu více jako 200 let.        Ázerbájdžánský národ byl vytisněn z vlastního území, stal se úprchlíkem a vynuceným přestěhovalcem, a tohle všechno bylo doprovázeno masovými krvavými masakry, spáchánými Armény.

V průběhu let 1948-1953, Arménům se podařilo zajistit provedení deportace 150 tisíc Ázerbájdžánců, a byli přestěhováni do rovniny Kura-Arazské nížiny v Ázerbájdžáně. V roce 1988, 250 tisíc Ázerbájdžánců, žijící na svých pravnoplatných historických zemích byli vyhnáni odtud, takhle se Arménie fakticky stala monoetnickou republikou.

Události kolem Nahorního Karabachu, jež začaly v roce 1988 na půdě pokusu uskutečnění vymyšlené idey „Arménie od moře do moře“ staly se příčinou smrti tisíce neviných lidí, deportace stovek tisíc Ázerbájdžánců z jejich pravoplatného území.

Arménská vláda, i když odporuje mezinárodnímu právnímu řádu se snaží připojit Nahorní Karabach k sobě, ukázají, že jsou pro to připraveni na jakýkoli zločin a krutost. Chodžalská tragédie, jež je tragédií 20. století je zároveň i důsledkem agresivní a zločinské arménské politiky. Tahle tragédie, jež se uskutečnila na konci 20. století  je jedna z nejtěžších zločinů nejen proti ázerbájdžánskému lidu, ale i proti celému lidstvu a vesmíru. Genocida v Chodžaly stojí ve stejném řadě s tragédiemi v Chatyni, Xocalı soyqırımı əsrin Xatın, Xirosima, Naqasaki və Sonqmi kimi dəhşətli faciələri ilə bir sırada dayanır (to neumím přeložit), Hirošimě a v Nagasaki.

Jaký měli Arméni cíl, když jsi vybírali Chodžaly? Proč se Chodžaly stala jejím terčem? Pokud, na jedné straně bylo odstranění strategické překážky v nahorní části Karabachu, jež byla vždy Ázerbájdžánská. Na druhé straně, arménským cílem bylo úplné zničení Chodžaly z povrchu zemského. Vždyť, Chodžaly od pravěku do novověku vždy bylo centrem historických a kulturních tradic Ázerbájdžánu. Tato zvláštní kultura vešla do dějin jako Chodžaly-Gedebekská kultura. Kromlechy, dolmeny, kyklopy a další pomníky v Chodžalech, včetně různých druhu předmětů z domácnosti jsou ukazately materiální kultury, což zobrazovalo dynamiku vývoje lidské společnosti.

Po arménské okupaci se uskutečnilo zničení pomníků materiální kultury a zároveň chodžalského hřbitovu, jenž je jedním z nejstarších hřbitovů na světě pomocí vojenské techniky, a to se pokládá za výrazný důkaz arménského vandalismu. Včetně i aktem násilí proti světové kultury.

26. února 1992 arménské vojenské ozbrojené síly spáchali genocidu v sedmitisícovém městě Chodžaly. Během útoku arménských ozbrojených síl na město zůstalo tam pouze tři tisíce puvodných obyvatel, protože z důvodu přetrvávajíci blokadě trvajíci témeř 4. měsíců, většina obyvatelstva byla nucena opustit město. Během Chodžalské genocidy v důsledku tohoto zločinu bylo povražděno 613 civilních obyvatel, kolem 1000 lidí odlišného věků mnělo těžké zranění. Bylo úplně zničeno 6 rodin, 25 dětí ztratilo oba své rodiče, 130 dětí ztratilo jednoho ze svých rodičů. V noci, kdy byla spáchána tragédie 1275 lidí zmizelo beze stopy a padlo do zajetí, osud 150. - tich není dosud známý.

Operaci ohledně napadení a útoku na město Chodžaly řídili velitel druhého praporu 366. pluku Sejran Oganjan, velitel třetího praporu Jevgenij Nabokich, náčelník štábu prvního praporu Valerij Čitčjan. Při vojenské operaci bylo použito více jako 90 tanků, bojových vozidel a ostatní vojenská technika.

Jedna část obyvatelstva, která se snažila zachránit před zvěrstvy byla zabita v úkrytech, zorganizovaných mnohem dříve. Dle ruského právního centra “Memorial” v Moskvě, během čtyř dní mrtvoly 200. dvěstě Ázerájdžánců, kteří byli zabiti v Chodžalech  přivezli do Agdamu, byly zaznamenány desítky aktů zneúctění jejich těl. 181 mrtvol (130 mužů a 21 žen, včetně 13 dětí) podlehli soudní expertize. V průběhu expertizy se vyjasnilo, že příčinou smrti 150. oběti bylo střelní zranění, 20 lidí zemřelo na tříštivé zranění,  10 bylo zabito tupým nástrojem.  Právní centrum taky zaznamenalo fakty skalpování.

Epizody Chodžalské tragédie vyvolávají obrovský pocit hrůzy. Obyvatelka Chodžaly, Antiga z důvodu, že zamítla vyslovit slova po přinucení arménských vojáků, “tyhle země jsou součastí jediné velké Arménie” byla naživo upalena.  Další obyvatelé Chodžaly Sariya Talybová povídala, že uřízli hlavy 4. meshetickým Turkům a 3. Ázerbájdžáncům. Pak vypíchli oči ještě dvěma Ázerbájdžáncům.“

Arméni pak uráželi lidí, kteří zůstali naživu. Skalpovali, uřízli další orgány těl, vypíchli oči dětem, rozpárali břicho těhotných žen. Během útoku v Chodžalech byla použita chemická zbraň a zakázáný náboj 5,45. Hücum zamanı Xocalıda istifadəsi qadağan olunmuş 5,45 kalibrli patronlardan və kimyəvi silahlardan istifadə edilmişdir. Spácháné události ukázali, že Arménie porušila protokoly Ženevské konvence  a uskutečnila genocidu vůči civilnímu obyvatelstvu, což bylo proti zákonům války.

Chodžalská tragédie, jež byla krutě a zvěrsky spáchána vyvolala hrůzu v ruských, gruzínských, anglických, francouzských, německých, amerických a jiných novinářů. 

V proslovu uprchlíků Chodžaly pro OSN, EU a Organizace evropské bezpečnosti a spolupráce je napsáno: „Léta jsme-Chodžalani, kteří se ocítli v pozici uprchlíků s velkou bolestí na srdci a zároveň i náději plně se obrátíme na mírumilovné národy a mezinárodní organizace celého světa. Věříme, že tragédie, obsazenecká politika a bezpráví jež byly spáchány Armény vůči nám nezůstanou mimo pozornost tak důležitých mezinárodních organizací, jako jsou OSN, EU OBSE.”

Mezinárodní konvence, celosvětové zákony odsuzují tragédie podobné Chodžalské, pokládají to za nemyslitelný zločin. Dle  Konvence «O odvrácení zločinů genocidy a potrestání za ní», ze dne 9. prosince 1948  ázerbájdžánský národ má veškeré právo se obrátit na mezinárodní soud OSN.  Svět se musí dozvědět, že tento zločin byl spáchán nejen proti ázerbájdžánskému národu, zároveň i vůči celému civilnímu světu, lidstvu. Sejran Ohanjan, Serž Sarkisjan, včetně i Robert Kočarjan, a další mají stát před mezinárodním soudem jako vinící genocidy.

Zločin nesmí zůstat bez trestu. Politicko-vojenská agrese Arménie se má odsuzovat světovým tiskem. Mezinárodní organizace, parlamenty různých zemí musí dát správné politicko-právní hodnocení k ozbrojenému zločinu v Chodžalech a přiznat tento zločin jako akt genocidy. 

 

 

DALŠÍ ČLÁNKY